Naši autoři

Eleanor Corvin, vlastním jménem Pavla Novotná, vystudovala archeologii na Filozofické fakultě v Brně. Psaní se stalo jejím koníčkem na střední škole, kdy psala povídky pod pseudonymem Aranel van de´Corvin, které zveřejňovala na svém blogu. Po zrušení blogu se rozhodla vydat svoji první fantasy sérii s názvem Smrti se smát. V současné době pracuje jako knihkupkyně a žije ve vesnici poblíž Brna. Všeobecně je známá tím, že je závislá na dvou věcech: a to na čtení a na Nutelle.

Od jakého věku se věnujete psaní a kteří autoři Vás nejvíce ovlivnili?

Píši od svých šestnácti. Mnoho let jsem psala fan-fiction povídky, které jsem zveřejňovala na svém blogu, ale čím více knih jsem četla, tím více jsem toužila vytvořit si svůj vlastní svět. A kdo mě nejvíce ovlivnil? Všichni. Každá kniha, která se mi dostala do ruky, otevírala v mé mysli další a další dveře a bylo jedno, jestli se jednalo o hororové autory jako je Stephen King nebo naopak spisovatele píšící young adult, romantiku nebo historické příběhy.

Čtenáři Vás znají pod pseudonymem Eleanor Corvin, pod kterým jste publikovala trilogii Smrti se smát. Měla jste pro pseudonym nějaký důvod? A jak vůbec vznikl?

Pseudonym pochází ještě z dob, kdy jsem psala povídky. Sice je momentálně trochu poupravený a skládá se z dvou předchozích přezdívek — původní Eleanor a pozdější Aranel van de Corvin —, ale je to jméno, které jsem kdysi používala, abych utekla od reality a je to tak vlastně doposud. Když píši, stávám se někým jiným a velmi si tyto chvíle, kdy nechávám starosti všedního dne za sebou, užívám. Co se týče jeho původu, tak jsem se tehdy, jako většina náctiletých, nechala ovlivnit oblíbenými filmy a fantasy jmény. Příjmení Corvin je například pozůstatek mé krátké posedlosti sérií Underworld.

Prozradíte nám něco o Vaší nové knize? Na co se mohou čtenáři těšit?

Příběh Lexi se odehrává v dystopickém světě po roztržení “opony” mezi živými a mrtvými. Někteří lidé mají schopnosti vidět mrtvé/duchy a mezi ně patří právě hlavní hrdinka, která je povolána do centrálního panství, aby střežila sídlo před mrtvými. V panství na ni nečekají pouze duchové, ale i nevrlý správce Broderick Woodhill, který zpochybňuje každý její krok. Čtenáři se mohou těšit nejen na pořádnou dávku duchařiny a romantiky, ale i na temnou a zároveň pohádkovou atmosféru panství, jehož prostředí je inspirované Lednicko-valtickým areálem. Když jsem začala psát Woodhill, chtěla jsem, aby to byl oddechový příběh, ale jak už to tak bývá: “autor míní a postavy mění”. Život Lexi je plný ztrát a bolestné minulosti, se kterou se snaží vyrovnat, což dodává knize trochu i psychologický nádech. Kniha balancuje na hraně několika žánrů, ale věřím, že každý si v ní najde to své.

Cílovkou vašich předchozích děl byli spíše mladší čtenáři, je tomu tak i v případě Woodhill nebo jste přitvrdila?

Ačkoliv jsem už v posledních dvou dílech série Smrti se smát přitvrdila (znásilnění, smrt apod.), kvůli věku hlavních postav jsem nechala zařazení do young adult. Ve Woodhillu je hrdince dvacet čtyři let, takže bych knihu doporučila už spíše starším čtenářům, kteří mají rádi new adult. Navíc se v příběhu vyskytuje násilí, vraždy, smrt, pokus o znásilnění a další explicitní popisy, kvůli kterým bych knihu směrovala na vyšší věkovou kategorii, než jsou náctiletí.

Je Woodhill samostatný příběh, nebo je možné, že se rozroste v další sérii?

Woodhill jsem plánovala jako oddechovou duchařinu, tudíž určitě zůstane samostatným příběhem, ačkoliv mi postavy přirostly k srdci. Dala by se vymyslet další dramata, kterým by hlavní hrdinka musela čelit, ale jsem zastáncem toho, že nic se nemá přehánět.

Pro KNIHY DOBROVSKÝ pracujete jako knihkupec na jedné z poboček. Dokázala jste tedy něco, o co usiluje snad každý, spojit práci s koníčkem. Jste velká knihomolka?

Bohužel ano. Vždy když přijdou nové tituly, nevím, jestli mám skákat radostí, nebo brečet, protože je všechny nestihnu přečíst. Alespoň peněženka v tom má jasno. Ta jenom brečí.

Co říkáte na produkci značky FOBOS? Dle Vaší tvorby předpokládám, že žánr sci-fi, fantasy a hororu je Vaše srdeční záležitost.

Čtu knihy napříč žánry, ale horory mám ráda od malička, takže v mé knihovně se nachází mnoho titulů právě od FOBOSu. Když mám chuť na něco oddechového, tak sáhnu po Darcy Coates nebo Jennifer McMahon. Vzhledem k tomu, že jsem spíše na ty duchařiny, tak si hlídám, co ve FOBOSu vyjde, protože pod touhle značkou vychází poutavé duchařské příběhy.

Pracujete teď na něčem, nebo zrovna hledáte inspiraci?

Před čtrnácti dny jsem dokončila příběh s názvem Padouši se zlatým srdcem, takže momentálně plně pracuji na korekturách. Tentokrát se jedná o čisté romantasy, kde hlavní postavou bude Sara, bezšupinatá, která je napůl člověk a napůl drak. Ačkoliv se Sara rozhodla, že se bude držet od světů stvořenými múzami a draky dál, jednoho říjnového dne ji spadne k nohám mrtvá Sněhurka a bude tak vtáhnuta do světa, od kterého se chtěla distancovat. Jak už tak u mě bývá zvykem, i tady jsou hororové prvky.  A co bude dál? Nejspíš zase něco, co bude více horor než fantasy, protože se mi stýská po staré dobré duchařině.

Mnohokrát děkuji za rozhovor.