Blog

Je možné za jeden den (dokonce za jeden necelý den!) přečíst téměř třistastránkovou knihu? Mohu z vlastní čerstvé zkušenosti potvrdit, že to možné je, protože se mně to stalo včera. Balíček mi pošťák přivezl cca v deset hodin dopoledne a... večer jsem dočítal poslední stránky. To dle mého názoru už samo o sobě svědčí o tom, že Paul Holes napsal opravdový bestseller!

V kriminalistickém slangu se jim říká pomníčky. Čemu? Odloženým případům. Možná by se lépe hodilo adjektivum nevyřešeným, ale to zní dost beznadějně, že. Když se něco (ať už je to cokoli) prohlásí za nevyřešené, má to nepříjemný nádech jakési osudové definitivy či neslavného konce. Naopak k tomu, co se pouze odloží, je přece možné se po čase zase vrátit. Kniha Bez masky má tudíž podtitul Můj život zasvěcený odloženým kriminálním případům a její autor je nám v ní průvodcem zločinnou džunglí, skrytou za nablýskanou vnější fasádou nejlidnatějšího a nejbohatšího státu USA...

Paul Holes se jako dítě díval v televizi na jakýsi detektivní seriál a již tehdy mu bylo jasné, že až vyroste, bude pátrat po zločincích a posílat je za mříže. Byť cesty k tomuto cíli byly dlouhé a často i dosti klikaté, vysněný policejní odznak nakonec získal a díky své píli, vytrvalosti a inteligenci se posléze stal kriminalistickým esem. K možná nejzásadnějšímu zlomu v jeho životě však došlo v den, kdy se víceméně náhodou dozvěděl o děsivé sérii vražd a znásilnění, jejichž pachatel nebyl vypátrán ani po několika desetiletích...

Třebaže se autor knihy Bez masky rozepisuje i o dalších pozoruhodných případech ze své kariéry, jeho vyprávěním se jako příslovečná červená nit vine příběh nepolapitelného fantoma, známého jako Golden State Killer. Drasticky naturalistické popisy z míst vražd či piteven se přitom prolínají s brilantní analýzou změn v duši samotného kriminalisty. Paul Holes se postupem doby mění v člověka, neschopného normálního rodinného života, dopadení masového vraha se pro něj stává regulérní posedlostí a psychiatrickou diagnózou. Není schopen ani na chvíli myslet na něco jiného, svým obsedantním chováním si zničí manželství a děsí se chvíle, kdy půjde do penze s vědomím, že svůj souboj s vražedným netvorem prohrál...

Neméně ničivý dopad má tato záležitost i na jeho víru. Paul Holes se často zmiňuje o svém dětství a katolické výchově, které se mu dostávalo v rodném domě a dodává, že časy této nevinnosti jsou pryč. Viděl tolik hrůz, že na otázku, jak Bůh může dovolit, aby na světě bylo tolik zla, mu vychází jen jedna odpověď, totiž že žádný Bůh není. Chci věřit, že tento radikální závěr u něj není konečný a že tajemství Zla, které na tomto světě tolikrát triumfuje, mu naopak otevře oči pro pochopení metadějinných souvislostí spojených se životem, smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Vždyť i Boží Syn prožil hrůzy krutého a bolestného umírání a určitě byl v okamžiku jejich smrti nablízku všem obětem bezcitného kalifornského vraha. A hodně nám při tomto nelehkém přemýšlení mohou pomoci slova jedné z žen, která ve chvíli mezi životem a smrtí svému trýzniteli řekla, že ať už s ní provede cokoli, ona mu odpouští...

Co říct závěrem? Kniha Bez masky je psychothrillerem vyššího řádu, neboť se nejedná o smyšlený příběh, ale o realitu, která svou hrůzností překonává fantazii sebevynalézavějších autorů tohoto literárního žánru. Dojmů, které ve mně po jejím přečtení zůstávají, je mnoho, o čemž svědčí i tato recenze.

Další recenze Jana Hofírka si můžete přečíst na blogu Databazeknih.cz