Šest klobouků aneb Jak myslet

Šestero klobouků různých barev (bílé, červené, černé, žluté, zelené a modré) představuje šestero různých způsobů přemýšlení, do nichž se účastníci, kteří si klobouky pomyslně nasazují, přepnou, a v jejichž mezích se při uvažování pohybují. Klobouky poskytují formální rámec diskuse, jenž má zabránit tomu, aby se debata zvrhla v neřízené tlachání či agresivní dohadování.
Metoda klobouků neznalému českému čtenáři připomene podobenství s růžovými a černými brýlemi. Jestliže má nositel imaginárních růžových brýlí tendenci vidět ve všem jen to dobré a pozitivní, a naopak kdo má na nose černé brýle, "maluje čerta na zeď", tak tak prakticky stejně působí de Bonův žlutý, respektive černý klobouk. Zde srovnání končí, neboť metoda šesti klobouků představuje ještě další čtyři barvy vidění světa. Jsou jimi: bílá, která představuje holá fakta a informace; modrá, jež znamená odstup a nadhled; červená, která zdůrazňuje pocity a emoce a konečně zelená, která podněcuje tvůrčí vidění a kreativitu.
Autor v knize metodu popisuje jazykem srozumitelným člověku, který není expertem na psychologii, a přidává příklady použití z praxe. Každý, kdo se ve svém zaměstnání věnuje řízení, rozhodování a vedení lidí, jistě ocení její přínosy.