Faust

Sepsání příběhu na motivy legendy o touze po poznání věnoval Johann Wolfgang von Goethe s přestávkami téměř celý život. Vznikl tak Faust, neobyčejně rozsáhlé drama o více než 12 tisících veršů. Tato divadelní hra se dnes řadí mezi nejvýznamnější díla německé literatury. Předlohou byl pro Goetha příběh středověkého alchymisty, doktora Johannese Fausta, o němž se tradovalo, že upsal svoji duši ďáblu. Učený Faust, posedlý touhou získat veškeré poznání, uzavře dohodu s Mefistofelem. Ten mu slíbí splnit všechna přání a odkrýt věci, které ostatní lidé nevidí. Pokud však dosáhne Faust třeba na pouhou chvíli uspokojení, propadne jeho duše ďáblu a Faust mu bude až do smrti sloužit. Mefistofeles svoji část dohody splní a Faustovi kromě nabídky všech radostí života pomůže získat i krásnou Markétku, ztělesnění nevinnosti. Jejich vztah však končí tragicky...

Po prvním dílu dramatu (1808) vydal Goethe ještě díl druhý (1832), mnohem komplikovanější, který v divadle bývá inscenován jen velmi vzácně. Z let 1772-1775 pochází raná podoba díla, tzv. Urfaust.

Přestože je Faust na překlad mimořádně obtížným textem, v češtině se dočkal řady vynikajících podání - k nejzdařilejším patří především to z pera Otokara Fischera (1928). Vynikající jsou i překlady Josefa Jiřího Kolára (1863), Jaroslava Vrchlického (1890) nebo Olgy Maškové (1985).