Václav Kořínek

Narodil se 26.8.1897 v Nymburce. Základní školu v Tyršově ulici dokončil v roce 1912 a v Nymburce se také o tři roky později vyučil strojím zámečníkem. Krátce byl poté zaměstnán v ČKD v Praze, ale brzy zamířil do perspektivnímu rozvíjejícího se oboru na železnici. Nejprve byl zámečník, později topič a nakonec strojvedoucí. Po dvaceti letech zaslouženého a plodného duchodu zemřel v roce 1978. Po celý svůj život byl aktivním členem Sokola, zpíval v katolickém sboru. Znalosti z historie, vlastivědy a dějin umění uplatnil i ve své zálibě a zájmu o historické artefakty a starožitnosti. O dějinách Nymburka také napsal několik článků a přednášel mládeži a dospělým. Zájem o dějiny spojil i se svoji oblíbenou železnici a zpracoval historky a historii dráhy na Nymbursku. V Nymburce nechal postavit dům, kde žil až do své smrti. Byl to člověk prodchnutý idealy demokracie a sokolnictví, milovníkem první republiky a obdivovatelem T.G.Masaryka a K.Čapka. Přitom utrpěl v životě i řadu zklamání a životních osudových ran. Ztrátu svobodné republiky, dvojí utrapy válečné,ale také zklamání v roce 1945 a zejména po roce 1948. Václav Kořínek byl formálně oceněn až řadu let po své smrti a společenských změnách.Stalo se tak v roce 2004, kdy mu městem Nymburkem byl udělen Nymburský stříbrný lev II.třídy- in memoriam za celoživotní sběr materialů o městě a kronikářské práce z historie.